Jak to probíhalo

 
Do letošního kulatého desátého ročníku se přihlásilo 100 závodníků (33 týmů).
 

Někdo přijel na start neohlášený, někoho naopak skolil moribundus, takže celkem jelo 95 závodníků, kteří utvořili 32 týmů (bylo 92 šlapajících a 3 vezoucích se). Nejmladšímu závodníkovi na odrážedle byly dva roky.

 

Trasu tvořilo 30 stanovišť, včetně jednoho bonusového (zašifrovaného). Závodníci se snažili zkompletovat 4 série: Mlýny (těch bylo pět, za 7 bonusových bodů), Kulturní stanoviště (tři za 5 bonusových bodů), Výhledy (čtyři za 7 bonusových bodů) a Studánky (čtyři za 8 bonusových bodů). Celkem bylo při objetí všech stanovišť možné nasbírat 120 bodů.

 

Letos se startovalo zase ze Svatého Kříže. Zázemí je tady už fakt parádní, máme to blízko, a všechny ty věci, které potřebujeme na hladkou realizaci závodu, si můžeme navozit na hřiště už několik dní předem. Navíc Martina a Město zajistí posekání hřiště, s vybavením pomůžou místní hasiči, prostě pohoda.

 

Plánování letošního ročníku jsme vzali takříkajíc FREE. Takže, když jsme dva měsíce před akcí zjistili, že skoro nic nemáme nachystané, jeden z pořadatelů to nevydržel a napsal na společnou diskusní skupinu: „Nechci vnášet neklid do našeho týmu, ale neměli bychom už začít s přípravami?“ Načež druhý mu obratem odpověděl: „Když nechceš, tak nevnášej.“

 

No, a pak se zase pár týdnů nic nedělo, a to už se do toho vložil třetí, takže jsme byli přesila, a tak ten druhý musel ustoupit, a začali jsme plánovat a objíždět stanoviště.

 

Letošní oblast jsme protáhli směrem na jih. Překonali jsme tak naši nepsanou mez, kterou tvoří dálnice D1, dříve též zvaná Hopsaštráse. Naopak severní body jsme tentokrát hodně pokrátili. Ve výsledku jsme k našim evrgrýnům přidali docela hodně nových zajímavých míst, ze kterých Peťa sestavil pestrou paletu bodů na závodní mapě. Místa byla ale autem docela obtížně propojitelná, takže jsme při plánování a následném rozvozu kontrolních kleští najezdili úctyhodných 713 km.

 

Mírná hádka propukla v týmu ohledně sérií. Jeden z nás se stále dožadoval série Vodníci, a jeho urputnost narůstala s každým dalším místem, na kterém jsme ono zelené stvoření objevili. A že jich je v okolí fakt hodně. Skoro to vypadá, že tu máme nějaký nový vodníkokult. Ovšem poslední slovo při tvorbě mapy má Peťa, a tak se vodníky do soutěže protlačit nepodařilo.

 

Tentokrát jsme mezi atrakce závodu zařadili lodičku na rybníku na Vysoké, se kterou se účastníci mohli dostat na ostrůvek, na kterém kontrolní kleště hlídal zdatný Jarabák. Nedočkavci ale na loď čekat nechtěli a s kontrolní kartou v zubech nebo v drdolu se vrhli do vcelku čistých vod rybníčku, a poprvé si letos zaplavali. Další atrakcí byla kačenka a prasátko pod mostky na potocích, a také akrobatické stanoviště na Lipáku. To nám ale neznámý vandal v noci před závodem zlikvidoval, takže přišla vniveč Markova obdivuhodná snaha, kdy dokázal stát na pokácené vrbě nad rybníkem na jedné noze, zatímco v prstech druhé nohy měl nůžky, v jedné ruce kelímek s kleštěmi a druhou rukou mával na rybáře na druhé straně rybníka.

 

Počasí bylo už od února dost poblázněné, předpovědím už takřka nikdo nevěří. Na den závodu to vypadalo slibně, a v některých místech vytyčené oblasti bylo opravdu krásně. Tedy především v Kříži v klubovně u pípy. Jinde prý fučel teplý severák, někde lilo, jako z konve, a ještě jinde pražilo sluníčko, takže se závodníci vraceli mokří, ošlehaní od větru a kopřiv nebo spálení. Podle toho, kudy zrovna jeli.

 

 

Časové milníky

5:41 vstáváme a budíme pomocníky, kteří včera flámovali až do dnešního rána. Drtivou většinu věcí ale už máme v klubovně, takže pohoda

7:03 přijíždíme na hřiště, kde nás překvapí auto s koly. Tedy jako s bicykly. Jsou to světelští borci, kteří po loňském debaklu nenechali letos nic náhodě a přijeli už asi někdy v noci, aby si zvykli na specifický svatokřížský vzduch. Podobně jako když se třeba aklimatizujete při výstupu na Pik Lenina. Tím nás trochu zaskočili, protože jsme zvyklí, že závodníci přijedou nejdříve hodinku před startem. Je ovšem fakt, že pečlivé naplánování trasy je pro úspěch naprosto zásadní, a řada týmů tento fakt podceňuje.

7:04 chystáme stany, stoly, ozvučení, startovní zázemí a snídani pro závodníky.

7:34 volá babička L. z Brodu, že jsme u ní zapomněli ty buchty.

8:04 vše je připravené. I pívo naražené.

8:07 přijeli U345 (čti Utři Čtyři Kule), letos jsou opět hodně naspídovaní a věří, že pokoří mnoho stanovišť, a hlavně, že se letos vrátí včas. Mají s sebou i svého navigátora, který posledně nemohl jet, maje nožku v gypsu.

8:28 ptáčci zpívají, registrace probíhá hladce.

8:46 seznamujeme závodníky s pravidly a předáváme několik rad ohledně stanovišť.

9:00 start závodu.

9:09 tým SK Pivní klenotnice nezklamal. Přijel až po stratu, úplně schvácený, protože jel z Brodu proti větru. Křísíme je pivem a buchtami.

9:21 volá tým Štíhlí Muži, že jsou u Lipáku, a kelímek na vrbě není. Hned vyrážíme zjednat nápravu. Na místě zjišťuji, že včerejší Markovo akrobatické snažení přišlo vniveč. Na kmeni zůstal jen špagátek s očkem. Kelímek je vytržený. Pachatele jsme neodhalili. Nová verze je už o něco jednodušší, odlovitelná ze břehu.

10:01 volá Mirky bratránek, Fanda, že se u tety v Dobrohostově u plotu štosují cyklisti a marně hledají kleště. Po krátké botanické vsuvce a intenzivní při o vzhled smrku sivého se kleště daří nalézt.

10:13 Peťa odjíždí vyvolat rohlíkovou paniku do Kaufu a koupit mlíčka do kafe, na která jsme zapomněli. Sádlo i škvarky jsme tentokrát taky koupili tam a kupodivu bylo obé fakt dobré. Jen ty rohlíky Gumáky jsou rok od roku menší.

10:55 vítr se utišuje

11:21 volá první tým, že nemůže najít kleště na dubu na Zbinožském kopci. Moc nevěříme, že by zrovna tam mohl někto kleště ukradnout. Je to přeci taková samota. Když ale postupně volají další a další, usoudíme, že tomu tak opravdu bude.

12:24 stejná situace se opakuje u stanoviště Výhled na Okrouhličku. Tam ale jsou zmýlení závodníci, kteří si pořádně neodměřili vzdálenost a kleště hledali na špatném javoru. Uznáváme, že nápověda „javor se žlutou značkou“ v aleji javorů, z nichž má každý druhý žlutou značku, se nám příliš nepovedla.

13:56 v rybníku na Vysoké je mazec. Pár závodníků si užívá lov s lodičkou, zatímco ostatní už to nevydrželi a vrhli do blankytně zelenkavé vody kachňáku a plavou pro kleště na ostrůvku.

14:01 přijel nejmladší účastník závodu, dvouletý Martínek D., který prošel zrychlenou registrací a na odrážedle se vydal na svatokřížskou náves pro první stanoviště.

14:12 jedeme do Herálce zachránit přežraného Páťu, který doteď seděl v hospodě a nestíhá se na kole vrátit na odpolední zápas v Jihlavě.

14:23 Matrínek se vrátil do cíle. 

15:02 začíná drobně mrholit a následně trochu pršet. Je to ale jen půlhodinová přeháňka pro osvěžení cyklistů.

16:19 do cíle přijíždí AZ tým Světlá nad Sázavou. Civíme na úplně vyplněnou kartu s otevřenými papulami a rozšířenými papilami

16:45 přifrčeli Country hoši. Taky jsou dobří. Chybí jim pouze dvě stanoviště.

17:00 konec standardního času, s poli jsou ještě čtyři týmy.

17:07 Nováci jsou v cíli. Na to, že jeli poprvé, a že jeli za Pohodáře, mají pěknou řádku úlovků. Příště musí jet za Blesky.

17:10 děti na hřišti si hrají s kopačákem, ale hlavně s megabublifukem. Přidávají se k nim i někteří dospělí, zejména bubliny Honzy Š. jsou nepřekonatelné.

17:30 konec závodu. Všichni jsou v cíli, až…

17:43 …až na U345, kteří právě přijíždí. Nezklamali. Po limitu přijeli už potřetí a dotáhli výkon legendárních Kočičáků, které jsme též již třikrát diskvalifikovali. Všichni jim ale srdečně tleskají. Závodníci jsou tedy  kompletní, už pro nikoho nepojedeme, můžeme si dát pivo a zpracovat všechny podklady.

17:48 Peťův výpočetní stroj vychrlil výsledky, vyhlašujeme vítěze, předáváme ceny, diplomy a medaile a jásáme. Ceny jsou letos opravdu hezké, sami bychom je chtěli.

21:03 sbaleno, jede se domů

 

Vítězné skupiny v závodní kategorii Bleskové:

 

První místo: AZ tým Světlá nad Sázavou. Dokázali to, co ve svatokřížské oblasti ještě nikdo. Objeli úplně všechna stanoviště, a dokonce měli i slušnou časovou rezervu (16:19). Celkem tedy získali plných 120 bodů, všechny bonusy i zašifrované stanoviště. Ujeli 117 kilometrů.

 

Druhé místo: Country hoši (115 bodů), přijeli v 16:45, navštívili 28 stanovišť, zkompletovali všechny série i šifru, najeli 110 kilometrů.

 

Třetí místo: Štíhlí muži (76 bodů), ti přijeli polomrtví v 17:23, měli tedy 3 penalizační body, navštívili 20 stanovišť a zkompletovali tři série. 

 

Konečné výsledky naleznete ZDE

 

Výkony závodníků si zaslouží velkou úctu. A to i v kategorii Pohodářů, kde jedna skupina měla dokonce o bod více než bronzoví Blesci.

______________________________

PS: Druhý den večer proběhlo u nedopitého sudu Kozlíčka v pergole v Ovčíně hodnocení závodu. I když jsme měli zdatné posily, byl následující třetí den v práci vcelku náročný. :-)